ODHALENÍ PAMÁTNÍKU ZALOŽENÍ KLUBU
Ve středu 8. 9. 2021 odstartují oslavy stých narozenin klubu, které přinesou spoustu akcí v […]
Číst více...
Rubrika: PAMÁTNÍK ZALOŽENÍ KLUBU
PAMÁTNÍK ZALOŽENÍ KLUBU SK SLEZSKÁ OSTRAVA
Památník ve faktech:
Autor a zhotovitel: fanoušci Baníku Ostrava (Baník Baníku z.s.)
Projektant: Ing. Martin Lech
Den odhalení: 8. září 2021, při příležitosti 99. výročí založení klubu
GPS souřadnice: 49.8331622N, 18.2994819E
Materiál: čedič
Rozměry kamene: 150 x 45 x 45 cm
O památníku a příběhu, který vypráví:
Památník je vytvořen z jediného kusu čediče se dvěma řezanými a leštěnými plochami. Volba horniny byla celkem jasná. Vždyť čedič, německy bazalt, se v minulosti těžil v místech, kde stojí areál stadionu na Bazalech. Koneckonců tato hornina Bazalům dala jejich název.
Na horní zkosené ploše se nachází první znak SK Slezská, námi doplněný o ratolesti a letopočet. Autorem znaku je zakladatel klubu a první předseda SK Slezská Ostrava, Karel Aniol. Znak se však neuchytil a brzy se stal populárnějším znak Jóži Dvořáka s charakteristickým tvarem, který se – s mírnými úpravami – používá dodnes. Znak Aniolův po desítkách let oprášili a začali používat až mladí fanoušci Baníku. Snad to panu Aniolovi, při shlížení dolů z modrobílého nebe, dělá upřímnou radost.
Pod historickým znakem je na pamětním kameni připevněn patrně nejznámější snímek restaurace U dubu (německy Zur Eiche), kde se konala ustavující schůze SK Slezská Ostrava. Fotografií restaurace se nedochovalo mnoho a narozdíl od známé restaurace Stará střelnice, která se nacházela vedle stejnojmenného hřiště, nemáme o hostinci U dubu ani mnoho informací. Podařilo se nám vypátrat, že budova hostince byla postavena v roce 1872, přičemž jako pohostinství fungovala od roku 1876. Počátkem dvacátého století byla pivní zahrada Wilzkova těžířstva postižena rozsáhlými záplavami a v letech 1905 až 1906 byla rekonstruována. Po dobu své existence restaurace mnohokrát měnila majitele. Jak už bylo řečeno – to pro nás zásadní se U dubu odehrálo 8. září 1922, kdy zde byl založen Sportovní klub Slezská Ostrava – od roku 1952 známý jako Baník. Sluší se přiznat, že se hostinec ve skutečnosti nacházel pár desítek metrů od místa, kde je pamětní kámen usazen. Při přípravě projektu bylo nutné respektovat místní ochranná pásma a současnou úpravu komunikací tak, aby byl památník dobře přístupný. Zánik restaurace U dubu se datuje ke konci druhé světové války, během které už budova velmi chátrala. V letech 1943 až 1944 bylo přikročeno k její demolici.
Jak to bylo s počátky fotbalu v Ostravě? Nejstarším ostravským klubem byl Ostravský Team, později zvaný SKMO – Sportovní klub Moravská Ostrava, založený už roku 1905. Nejstarším klubem ve Slezské Ostravě (do roku 1919 Polské) byl Sportovní klub Slezská Slavia Polská Ostrava. Založen byl roku 1908 a svou činnost ukončil s vypuknutím první světové války, kdy sportovní aktivity na Ostravsku utichly. Před válkou působilo mimo centrum Ostravy několik spolků českých, německých i židovských. Fotbal se začal hrát také v sousedních městech. S koncem války a návratem hráčů a funkcionářů docházelo k obnovování činnosti existujících klubů i zakládání klubu nových. A tak se, po vzniku Československé republiky, na fotbalové mapě objevují kluby jako SK Slovan, SK Moravská Ostrava, SK Hrušov, Unie Hlubina, SK Mariánské Hory a další. Na Slezské Ostravě byla situace složitější. Členové předválečné Slezské Slavie na vzkříšení klubu nepracovali. Přesto byla na pravém břehu Ostravice spousta mladých lidí, kteří chtěli sportovat. Začínalo se s puckou a když se kádry rozrostly, vybíralo se na míč. Jako hřiště sloužilo kdejaké příhodné místo na Kamenci, Jaklovci, Hladnově, Zárubku, Zámosti i jinde. K nejznámějším samostatným sportovním kroužkům patřily SK Slávia, Slezští amatéři, Dělnický team, SK Meteor, AS Bunk či SK Pucka Mančaft a SK Slezská Ostrava. Posledně jmenovaný tým však s naším klubem neměl nic společného, jedná se o shodu jmen. Kroužkům chybělo především regulérní hřiště a dobří organizátoři, takže týmy nemohly nijak směle vystupovat na veřejnosti. Občané Slezské Ostravy se silně podíleli na návštěvách zápasů tehdejších ostravských lídrů a často se hovořilo o tom, proč Slezská Ostrava nemá svůj fotbalový klub. Tato otázka se přetřásala hlavně na Kamenci, Jaklovci a Zámostí. Postupem času se množství civilních sportovců z kroužků stahovalo na Kamenec, kde se trénovalo, sjednávaly se zápasy a uzavíraly sázky. Dalo se vytušit, že zrození nového klubu ve Slezské Ostravě je za dveřmi. K hlavním organizátorům příprav založení našeho klubu patřili Karel Aniol, Arnošt Haberkiewicz, Peter Křižák, František Mruzek a Jaroslav Horák.
Nastal historický den – pátek 8. září 1922, kdy U dubu parta mladých nadšenců založila Sportovní klub Slezská Ostrava. Na zakládající listině najdeme podpisy dvaceti signatářů, jejichž jména jsme zvěčnili na čelní desce pamětního kamene. V autentickém pořadí jsou to:
Adolf Míček, Peter Křižák, František Mruzek, Karel Aniol, Rudolf Krupa, Arnošt Haberkiewicz, Bedřich Duda, Karel Gřivač, Rudolf Gřivač, Jaroslav Horák, Josef Kaliberka, Miroslav Křižák, Leo Struminský, Erich Kludka, František Podešva, Rudolf Pstružina, Vilém Jünger, Karel Palička, Osvald Auda a Bohdan Krečmer.
Nejmladšímu z nich bylo sotva šestnáct, nejstaršímu třiatřicet let. Mezi dvaceti signatáři bylo šestnáct horníků z havířských kolonií Slezské Ostravy. Proto jsme na pamětní kamen umístili také hornický symbol – mlátek a želízko. Zkřížené havířské nástroje se staly nejen vyjádřením havířské práce, ale také světově uznávaným znakem. Vraťme se na skok do restaurace. Na ustavující schůzi bylo přítomných občanů více než uvedené dvě desítky signatářů. Další se ale na zakládající listinu klubu podepsat zapomněli, projektu nevěřili, nebo to zkrátka nestihli, protože se příliš brzy společensky unavili. Někteří se také báli. S členstvím totiž byly spojené povinnosti – především finanční. A peněz nebylo nazbyt. Všichni, kteří zakládající listinu podepsali, museli tušit, že je čeká velké dobrodružství.
SK Slezská v začátcích neměla hřiště, prostředky ani mecenáše. Kromě věrných příznivců ale měla štěstí na schopně a nadšené organizátory, kteří nelitovali času ani jiných obětí. A tak se klub postupně rozvíjel. V roce 1925 se SK Slezská Ostrava dočkala prvního hřiště na Kamenci. V roce 1934, už na Staré střelnici, vkročila do divize a v roce 1937 poprvé okusila první ligu. V padesátých letech přišla zásadní změna názvu na Baník a také stěhování na Bazaly. V sedmdesátých a osmdesátých letech se dostavily první velké úspěchy na domácí i evropské scéně, první mistrovské tituly. Kde jsou vzestupy jsou i pády a neveselých chvil bylo také dost. Baník naštěstí všechny přečkal a v posledních letech opět směřuje mezi českou fotbalovou elitu. O historii klubu barvitě pojednává kniha „My jsme Baník“ Tomáše Šiřiny, kterou rozhodně doporučujeme k přečtení při touze o podrobnější výklad.
Baník Ostrava nám, fanouškům, přináší nepřeberné množství zážitků, emocí i pevných přátelství. Snad toho s milovaným klubem zažijeme ještě mnoho, snad okamžiky smutku přebije halda chvil bezbřehé euforie. Na jedno však nesmíme zapomenout v žádném případě – bez party odvážných synků, kteří se 8. září 1922 sešli U dubu, by Baník nebyl.
Den odhalení:
Slavnostní odhalení památníku obstarali bývalí hráči a velké osobnosti klubové historie – pánové Miroslav Mikeska, Zdeněk Kosňovský a Jiří Večerek. Záda jim kryli mistři další generace – pánové Rostislav Vojáček, Rostislav Sionko, Josef Ruš a Arnošt Kvasnica. Pozvání přijali také členové nejlepšího ligového týmu sezóny 2003/2004 – Jan Laštůvka a Peter Drozd. Mezi hosty nechyběl ani majitel klubu Václav Brabec, který pronesl slavnostní přípitek. Ze zástupců klubu jej doplnili trenér „A“ mužstva Ondřej Smetana, výkonný ředitel Michal Bělák, předseda akademie Roman Holiš, nebo bývalý hráč a funkcionář Dušan Vrťo. Mezi hrdé fanoušky Baníku, kteří si událost nenechali ujít, byste mohli poznat ředitelku Ostravského muzea, paní Jiřinu Kábrtovou, ředitele DOV a autora knihy „My jsme Baník“ Tomáše Šiřinu a další.
Poděkování patří i dalším dvěma stovkám fanoušků a fanynek, kteří si toho dne našli cestu k místu, kde to vše začalo. Mnozí pomáhali s přípravou slavnostního odhalení, nebo se podíleli na projektu samotném. Nepřestávejte s podporou Baníku v ochozech i mimo ně! Snad k tomu, s vaší pomocí, přispějeme také my jako spolek.
